K rozdělení disku nabízí každá architektura různé programy. Pro váš typ počítače jsou k dispozici:
Doporučený nástroj, který umí kromě dělení disků i měnit velikost oblastí, vytvářet souborové systémy a přiřadit je k přípojným bodům.
Původní linuxový program pro správu oddílů, vhodný pro guru.
Obzvláště opatrní musíte být v případě, že máte na disku oblasti systému FreeBSD. Instalační jádra sice obsahují podporu pro tyto oblasti, ale způsob, jakým je fdisk (ne)reprezentuje, může změnit názvy zařízení. Viz Linux+FreeBSD HOWTO.
Jednoduchý, celoobrazovkový program pro správu oddílů se vyznačuje snadným ovládáním.
Poznamenejme, že cfdisk oblasti FreeBSD nerozpozná vůbec a tím pádem se názvy zařízení mohou změnit.
Jeden z těchto programů se spustí automaticky, když vyberete krok
(nebo podobný). Teoreticky
je možné přepnout se na druhou konzoli (tty2)
a použít jiný nástroj na dělení disku, avšak prakticky se to
nedoporučuje.
Zavádění Debianu ze SRM konzoly vyžaduje, abyste na svém zaváděcím disku neměli dosovou tabulku rozdělení disku, ale tzv. „BSD disklabel“. (Zaváděcí blok SRM je nekompatibilní s tabulkou oblastí systému MS-DOS — viz 5.1.1 – „Firmware Alpha konzoly“). Program na dělení disku partman vytváří na architektuře alpha BSD disklabel automaticky, ale pokud již máte na disku existující dosovou tabulku oblastí, budete ji muset nejprve smazat.
Pokud pro dělení disku použijete program fdisk
a vybraný disk ještě neobsahuje BSD disklabel, musíte se přepnout do
režimu disklabel příkazem b.
Pokud nepotřebujete rozdělovaný disk používat z Tru64 Unixu nebo některého z volných klonů systému 4.4BSD-Lite (FreeBSD, OpenBSD nebo NetBSD), neměli byste nastavovat třetí oblast, aby obsahovala celý disk (tj. aby počáteční a koncový sektor pokrýval celý disk), protože nástroje používané pro nastavení zavaděče aboot neumějí takovou oblast použít. To znamená, že disk, který instalační systém nastaví jako zaváděcí, nebude dostupný z výše zmíněných operačních systémů.
Na začátku disku musíte nechat dostatek volného místa pro aboot, protože se zapisuje do několika prvních sektorů na disku (v současnosti zabírá asi 70 kilobajtů nebo 150 sektorů). Dříve se doporučovalo pro tyto účely vytvořit na začátku disku malou nenaformátovanou oblast, ale nyní si myslíme, že na discích používaných jenom GNU/Linuxem to není nutné. (S ohledem na důvody zmíněné výše.) Použijete-li partman, oblast pro aboot se pro jistotu vytvoří automaticky.